Generická substituce (záměna) je náhrada jednoho léčivého přípravku jiným, a to pouze při dodržení podmínek daných platnými právními předpisy:

• stejná účinná látka,
• stejná cesta podání,
• stejná léková forma.

Lékárník může provést záměnu pouze s výslovným souhlasem pacienta a po pečlivé kontrole shody náhradního léčivého přípravku s předepsaným.

Mezi nejčastější důvody patří výpadky léčivých přípravků na trhu, které jsou způsobeny komplikacemi ve výrobě, potížemi s distribucí nebo nepředvídatelným nárůstem poptávky.

Výhodou generického léčivého přípravku je zajištění léčby pacienta i v případě nedostupnosti předepsaného léčivého přípravku.

Generickou substituci nelze provést v případě, že:

• lékař se substitucí nesouhlasí a na recept uvede „nezaměňovat“ (neplatí v případě, kdy je nezbytné jeho okamžité vydání),
• předepsaný léčivý přípravek je nenahraditelný a generický léčivý přípravek není registrovaný.

Existují ovšem také léčivé přípravky, které by se zaměňovat neměly. Patří mezi ně např.:

• imunosupresiva,
• antiepileptika,
• antiarytmika,
• hormony štítné žlázy aj.

V tomto případě by mohla generická substituce znamenat kvantitativní změnu účinku nebo výskyt nežádoucích účinků.

Nevhodná je také záměna u lokálních lékových forem (mastí a krémů), kde hraje masťový základ velkou roli v propustnosti léčivé látky přes kožní bariéru.

Volně dle webového portálu České lékárnické komory a SÚKL, 24.11.2022