Pylová alergie

V posledních letech jsme svědky nárůstu alergických onemocnění ve všech věkových skupinách, především u dětí.

Jedinci s přecitlivělostí na pyly mají na žírných buňkách a bazofilech specifické IgE protilátky. Při kontaktu s pylovými částicemi následuje kaskáda chemických dějů a dochází k degranulaci a uvolnění mediátorů (časná fáze za 5-20 min). V řádu hodin dochází k infiltraci místa reakce buňkami zánětu a k rozvoji alergického zánětu.

Mezi klinické projevy patří:

• alergická rýma (svědění, kýchání, vodnatá sekrece, ucpaný nos),
• zánět spojivek (slzení, svědění, zarudnutí, otoky, světloplachost),
• projevy průduškového astmatu (suchý i dráždivý kašel, pískání, hvízdání na prsou, dušnost),
• kožní a zažívací obtíže (bolesti břicha, nadýmání, průjmy, křeče).

Ve městech je prevalence této alergie větší než na vesnicích. Pylová sezona se v poslední době neustále prodlužuje. Zpravidla trvá od února/března do půlky září/října.

Diagnostika alergie na pyl nebývá obtížná. Krom typické anamnézy a klinického obrazu se prokazuje kožními testy nebo vyšetřením krve. Lze doplnit také o spirometrii a vyšetření oxidu dusnatého (NO).

Léčba:

• režimová opatření (omezení kontaktu s alergenem, časté omývání obličeje a vlasů, větrání brzy ráno, nošení brýlí apod.),
• farmakologická léčba (nejčastější skupinou léčiv jsou tzv. antihistaminika – tablety nebo topické přípravky do očí a nosu).
• imunoterapie (léčebný postup, který spočívá v pravidelném vpravování dávek alergenu do organismu alergika v injekcích, tabletách nebo kapkách).

Pylová alergie negativně ovlivňuje kvalitu života (hlavně pracovní výkonnost, schopnost koncentrace aj.).

Volně dle webového portálu NZIP a Solen, 30.4.2026